Živočichové (Animalia)

Strunatci (Chordata)

Obratlovci (Vertebrata)

Savci (Mammalia)

Placentálové (Placentalia)

Zajíci (Lagomorpha)

zajícovití (Leporidae)

Králíci jsou občas řazeni do řádu

, i když tam nepatří, mají svůj samostatný řád

. Svádí k tomu podobné znaky mezi oběma řády, jako jsou např. přední zuby zvané hlodáky - stále dorůstající zoubky, které si musí králíček pravidelně obrušovat (pokud to nezvládá sám nebo je má špatně rostlé, je potřeba to řešit u veterináře pravidelným zkracováním zoubků), nebo porod holých nevidomých mláďat. Hlavním rozdílem oproti hlodavcům je stavba

. Narozdíl od hlodavců mají v horní čelisti čtyři hlodáky, ve spodní dva.

Kostra králíka se vyvíjí nejrychleji do 6. měsíce života a proto zvláště v tomto období potřebuje dobrou výživu. Králík má 28 zubů (16 v horní čelisti, 12 v dolní čelisti). Řezáky (6) mohou ročně vyrůst až o 13 cm, takže si je králík musí mít o co brousit (větve). Od 18. dne stáří se králíčatům vyměňují zuby. Plný počet zubů dosáhne kolem 1 měsíce.

Jediným rozdílem mezi oběma zástupci čeledi Zajícovití, mezi

, je ve způsobu rozmnožování a odchovu mladých. Zatímco zajícové rodí své mladé v hnízdě již zcela osrstěné a s otevřenýma očima, jsou relativně okamžitě po porodu schopni se o sebe postarat (podobně jako morčata a činčily), králíci rodí mláďata ve vyhrabaných norách zcela holé, nevidomé a samostatně neschopné života. Malé králíčata se ještě cca 2-3 týdny vyvíjí v závislosti na péči matky a jejího mateřského mléka, než jsou schopni vylézt z hnízda. Vzájemné křížení králíka a zajíce není možné.

zajíc

králík

Není to vada, je to zcela přirozené. Dochází tak k většímu využití živin. Z měkkých bobků získávají vitamíny skupiny B, K a mikrofloru z trávicího traktu. Ovšem za určitých okolností žel i vývojová stadia kokcidií a jiných parazitů. Pokud jde o trávení, první zbytky opouštějí zažívací trakt za 24-48 hodin po přijetí potravy. Většina živin je vstřebávána střevní sliznicí. Když už hovoříme o trávení, uspořádání vstupu jícnu do žaludku, které neumožňuje zvracení ani únik plynů, může za problémy s nadmutím. V tlustém a slepém střevě se tráví celulóza díky střevní mikrofloře. Po antibiotikách proto dochází k poruchám trávení, protože hubí nejen nákazu, ale i potřebné mikroorganismy. Pro obnovení této mikroflory pro správnou funkci trávicí a vylučovací soustavy je potřeba po léčbě podávat např. jogurty s živou kulturou popřípadě bobečky od jiného zdravého králíka vmíchané do jídla.

Králičí teplota se pohybuje většinou mezi 38,5 - 39,5 stupni Celsia.

Králíčí moč je hustá a má pH kolem 8,0.

Králík nemá potní žlázy.

Dechová frekvence za klidu je kolem 50-60 dechů za minutu.

Pulz je 120-150/min.

Kromě čichu (pachy hrají roli ve vnímání, vztazích králíků mezi sebou, rozmnožování) má králík dobře rozvinutý sluch.

Z hlediska hmatu jsou důležité hmatové chlupy na nose a nad očima.

Dobře je na tom i chuť, nejhůře zrak.

Nesmíme zapomenout ani na svaly - rezervoár energie (- pokud si tedy všimnete, že váš králíček nějak hubne, je možné, že za to může špatná výživa. To totiž ubývá nejen tuk, ale i svaly.)

Králičí zrak je uzpůsoben především k tomu, aby rychle zjistil blížící se nebezpečí - ať už přichází z kteréhokoli směru. Jeho oči jsou posazeny poměrně vysoko a ke všemu na stranách hlavy. To králíkovi umožňuje vidět skoro v rozsahu 360 stupňů, stejně tak jako vysoko nad hlavu. Má to však jeden háček - přímo před obličejem nevidí nic. To však vyrovnávají uši a nozdry. Důsledkem tohoto posazení očí se jeho zorné pole v jednom místě překrývá. Tento centrální slepý bod králíkovi neumožňuje prostorové (3D) vidění blízkých objektů. Králíci mají rovněž omezené vidění barev. Mohou například rozlišovat mezi vlnovou délkou, kterou vnímáme jako zelenou a modrou. Je však možné, že tyto barvy nevnímají tak jako my. Umí je však odlišit. Za horších světelných podmínek vidí králík naopak lépe než člověk. Ve srovnání s lidmi je však jeho obraz poněkud zrnitý. Proto se může stát, že se vyleká, když jinak jemu známý člověk nese v náručí nějaký velký předmět, který "deformuje" tvar lidského těla jinak, než jej normálně králík zná. Vzhledem k čichu a sluchu, který tyto nevýhody kompenzuje může pomoci například nějaké to vlídné slovo, pronesené k našemu ušáčkovi.

Pohlavní zralost nastává sice již ve věku 4 - 6 měsíců, ale v této době ještě není ukončen tělesný vývin. Mladé by tedy měla samice mít později.

Při pohlavní dospělosti se často začne měnit chování králíčka, období tzv. "puberty". Králíček začne mít potřebu značení svého teritoria, bývá náladový a nálady se mu často střídají, od velkého mazlíka do protivného samotáře. Má potřebu ochutnávat vše okolo něj. Zajímá se o páření, většina samečků a některé samičky mají potřebu naskakovat na plyšáky nebo svoje páníčky a provádět kopulační pohyby. Neděste se - je to normální ;)

má provokovanou říji (vajíčka se uvolňují teprve při nebo po spáření), proto je schopna zabřeznout kdykoliv při páření se samcem. Březost trvá 28 až 35 dnů, králičice zpravidla rodí nejčastěji 31. den. Když rodí o den dva pozdějš, většinou to znamená, že má menší množství mláďat (1-2 mláďata).

Králičice má na bříšku 3-5 mléčných bradavek ve dvou řadách, kde první začíná na spodní straně laloku a končí v tříslech.

pohlavně dospívá už ve 3 měsících, proto je třeba mláďata různého pohlaví od sebe v tuto dobu pro jistotu oddělit.

Nejintenzivněji se kosti vyvíjejí ve 4 - 6 měsíci (zvýšená potřeba vápníku, fosforu, vitaminu D).

Podrobnější informace o páření králíčků, březosti, přípravy před porodem, o porodu a následné péči o králíčata najdete na stránce -

U dospělých králíků nebývá s určováním pohlaví takový problém, protože samci mají na první pohled patrná růžová varlata. U mláďat se určování pohlaví provádí takto:

Králíka otočte bříškem nahoru, nejlépe když spolupracují dva lidé. Nad řitním otvorem je pohlaví, po jehož obou stranách jemně prsty zatlačte. U samečka se vysune malý penis s kulatou špičkou. U samičky bude vidět jen štěrbina. (viz obrázky - vlevo sameček, vpravo samička)

Králičí srst se skládá ze 3 druhů chlupů:

1) Pesíky (3-5 cm) jsou krycí chlupy, jsou rovné, tvrdé, chrání srst před okolními vlivy.

2) Osníky - podsada. Jsou měkké, v dolní části zvlněné

3) Vlníky - nejjemnější část podsady, délka 1,5 - 3 cm, ohebné, zvlněné, husté. Angorští králíci mají většinu právě těchto vlníků.

Mláďata v prvním roce života obměňují srst 3 krát (poprvé v 8. týdnu, podruhé kolem 4. měsíce, pak kolem 7. měsíce stáří), dospělí jen 2 krát (jaro, podzim). Někde se uvádí ještě dvě další slabá línání, někde se neuvádí a jsou brána jako nepodstatná. Línání trvá něco přes měsíc. Je ovlivňováno výživou, zdravím zvířete, bydlením a počasím. U samců můžeme pozorovat intenzivnější růst chlupů. V době línání bychom měli králíky pravidelně kartáčovat nebo jim prsty vybírat ze srsti uvolněné chlupy, aby se jim při mytí nedostaly ve větším množství do zažívání. Díky této lidské výpomoci může línání trvat dokonce kratší dobu. Samici se v době, kdy čeká králíčata uvolňují chlupy, takže si je může snadno vytrhávat pro vystlání hnízda.

Drápy králíkům rostou docela rychle, takže si je musí obrušovat. V domácích podmínkách musíme králíkům drápky občas zkrátit. Pozor ale, nesmíme zkracovat příliš (vodítkem může být červená žilka uvnitř drápku, viditelná proti světlu), abychom králíkovi nezpůsobili bolest a silné krvácení.

Pokud si nejsme při prvním stříhání jisti, můžeme požádat o zaškolení a první předvedení veterináře. (viz. foto - drápek, na němž je vidět proti světlu mrtvá část, a živá část s červenou žilkou). U tmavých drápků si můžeme pomoci prosvícením baterkou. Drápek stříháme tak, že si zjistíme, kam až dosahuje červená žilka, na to necháme ještě tak milimetr až dva a zbytek odtřihnem. Když se králíčkovi stříhá drápek těsně u žilky, špatně se mu pak běhá, protože konce drápků má velmi citlivé, den až dva trvá, než se konce drápků znecitliví.

Kleštičky, které jsou vhodné na stříhání drápků je možné sehnat v prodejnách chovatelských potřeb. (viz foto).