Nemoci
Nemoci
Některé dezinfekční prostředky, které se mohou použít k dezinfekci králíkáren jako prevence proti nákazám
- chloramin (2x ročně)
- chlorové vápno (2x ročně)
Doporučované léčivo
Bio - Lapispro rychlé zotavení Vašeho králíčka po náročné nemoci nebo operaci.
Kokcidióza
Samostatný článek o kokcidióze
Odborný článek o
kokcidiích.
Prašivina (ušní svrab)
Je to parazitální onemocnění způsobené roztoči.
Prevence:
Pravidelně je třeba uši kontrolovat. Postižená místa: uši, nos.
Tvoří se lupy či strupy, králíci se škrábou, jsou neklidní, méně jedí. Když nemoc postihne zvukovod, potřepávají hlavou. Je podstatné začít s léčbou včas.
Léčba:
postižená místa potírat stolním olejem (možno použít také Arpalit či očkovat). Ošetřuje se též antiskabiotikem (preparát Ivomec) - injekce. Důležité je po léčbě vydezinfikovat klec a vybavení klece, aby se nemoc znovu neobjevila. Skrytá forma ušního svrabu může natolik dráždit samice, že v době porodu zlikvidují právě narozená mláďata.
Králičí mor (zánět plic)
Virová nákaza. Nemoc má rychlý průběh a krátkou inkubační dobu. Králíci umírají v křečích s příznaky dušení. Přenos choroby se odehrává přímým kontaktem či bodavým hmyzem.
Prevence:
hygiena, očkování a ochrana králíků před komáry. Imunita po očkování přetrvává zhruba 6 měsíců. Pro očkování se používá např. inaktivovaná vakcína proti moru králíků, vyráběná firmou Bioveta Ivanovice na Hané. Očkuje se buď samostatně, nebo kombinovanou vakcínou spolu s Myxomatozou. Viz. rady ohledně
očkování.Léčba:
prakticky žádná .. je to smrtelná nemoc a králíček umírá rychle.
Myxomatóza
Je vyvolána virem. Většina postižených králíků umírá.
Projev: uzlovitá zduření v podkoží hlavy, na boltcích, puse, kolem nosu (mohou ztěžovat dýchání), kolem pohlavních orgánů, výtok z očí, nateklá víčka. Příznaky se objevují po 4-14 dnech od nakažení.
Prevence:je stejná jako u králičího moru. V místech výskytu těchto chorob či pobytu králíka na venkově očkovat již v 10. týdnu života, znovu v 6 měsících a pak každých dalších 6 měsíců. Imunita po očkování přetrvává 4 - 6 měsíců. Někteří veterináři uvádějí, že stačí očkování 1x do roka zjara, zkušení chovatelé však doporučují každých 1/2 roku. Názory na to se různí. Tuto nemoc šíří hlavně bodavý hmyz. Vir se ničí při teplotě nad 80 stupňů (pro dezinfekci příslušenství). viz.
obr1,
obr2Podrobnosti o tom
jak léčit doma králíčka s myxomatozou.
Viz. rady ohledně
očkování.Léčba:
šance na léčení jsou, záleží za postupu nemoci a míře zasažení, dále taky na vitalitě králíčka. Postup dle konkrétní rady veterináře.
Infekční rýma
Viry napadají dýchací ústrojí. Projevuje se výtokem z nosu a kýcháním či frkáním. Nemoc se snadněji vyvine v prašném prostředí, tam kde je průvan nebo při přehřátí králíků. Vhodná je návštěva veterináře a léčba. Je možno zaměnit s obyčejnou rýmou ale je lépe nemoc nepodceňovat.
Prevence:Preventivně je možno dávat vitamíny A, E, C - samozřejmě ve formě vhodné pro králíky, a úprava prostředí.
Infekční rýmu může komplikovat bakteriální infekce pasteurely či streptokoky, pak bývá průběh nemoci horší. V takovém případě se podle některých pramenů infekce likviduje antibiotiky (penicilin, streptomycin, oxymykoin).
Léčba:
dle rad veterináře, zpravidla antibiotiky.
Pasteurelóza
Je to bakteriální onemocnění způsobené mikrobem Pasteurella multocida. Proti tomuto onemocnění lze vakcinovat inaktivovanou vakcínou. Dřívě vyráběná vakcína Pasorin, která se přeočkovávala po 2 týdench a otevřená vydržela dlouho, se již nevyrábí. Dobíhají zbytky, které jsou ještě na trhu. Nová vakcína je Pasorin-ol. Přeočkovává se po 3 týdnech a otevřená oficiálně vydrží jen 10 hodin. Proto někdy bývá problém očkování u veterináře domluvit. Většinou musí sehnat dostatečný počet králíků, které naočkuje tentýž den, aby se vakcína nezkazila. Přeočkovává se potom každý půlrok 1x.
Prevence:
očkování, nestýkání se s nemocnými králíčky nebo s králíčky s podezřením na pasteurelozu.
Projevy jsou vážnější než u rýmy, horečnaté, s hlenovitými hnisavými výtoky z nosu, později dochází i k postižení jiných orgánů. Dýchací problémy jsou výraznější než u virové rýmy.
Léčba:
léčit antibioticy, kvůli možným poruchám mikroflóry v zažívacím ústrojí je dávána na začátku nemoci přednost podání antibiotik prostřednictvím injekcí.. Nemoc šíří i jiní hlodavci (myši). Inkubační doba 7-14 dní.
U pasteurelozy je podstatné začít s léčbou co nejdříve, hrají roli hodiny. V takovém případě je vhodné začít hned užívat ESB 3 bio (vhodné kromě kokcidiozy jako podpůrné při pasteureloze), ještě než se chovatel dostane k veterináři pro antibiotika. Proto není hloupost ESB mít doma, zvláště pokud králík není proti pasteureloze očkován.
Podrobnější článek o pasteurelóze
Viz. rady ohledně
očkování.Průjem
Příčin průjmu může být několik - prochladnutí, zkažená, nevhodná nebo příliš studená potrava, vlhká podestýlka, výrazná a náhlá změna stravování. Trus je mazlavý či tekutý a páchne.
Prevence:
předcházet výše uvedeným příčinám.
Léčba:
Při průjmu by králík neměl dostávat žádné šťavnaté krmení, ale pouze seno a vodu. Déletrvající průjem může být pro králíka nebezpečný, takže pokud během 1 až 2 dnů neustoupí, vyhledejte veterináře. Někdy proti průjmu pomůže podání sulfadimidinu do vody kterou králík pije. Průjem může být také průvodním znakem kokcidiozy.Dále taky pomáhá slabý heřmánkový čaj.
Zácpa
Králík sedí s nahrbeným hřbetem a nadmutým břichem a nejí.
Prevence:
předcházet nachlazení, spasení králíčkem nevhodný materiál (pokojové květiny, látku, karton atd.)
Léčba:
dejte mu dostatek vody, salát, mrkev a zařiďte aby měl pohyb, který napomáhá uzdravení. Déle trvající zácpa - navštívit veterináře. Někdy se při kokcidioze střídá průjem a zácpa... je dobré tuto variantu prověřit.
Nadmutí
Může být způsobeno zeleným krmením, které bylo zapařené, mokré nebo moc studené. Některé rostliny, jako např. kapusta, salát či jetel mohou ve větším množství rovněž způsobit nadýmání.
Prevence:
předcházet výše uvedeným příčinám.
Břicho králíka je nadmuté jako u zácpy, jen je způsobeno plyny. Nadmutí způsobuje dýchací potíže, takže králík si často lehá.
Léčba:
odstranit krmení a vyhledat veterináře. Nadmutí může být pro králíkův život nebezpečné. Při kokcidioze se může vyskytnout nadmutí, proto je dobré ověřit zda se nejedná o tuto nemoc, případně hned podat sulfadimidin či jiné kokcidiostatikum.
Neštovice králíků
Objevují se hlavně na sliznicích a neosrstěných místech.
Léčba:
je problematická.
U nás jsou neštovice králíků vyjímečné.
Pseudotuberkulóza
Bakteriální onemocnění hlodavců, přenosné na člověka - poruchy dýchání, hubnutí, poruchy zažívání. Nemoc je podobná s tuberkulózou, salmonelózou a kokcidiózou, takže k určení - o co v tom kterém případě jde - je třeba udělat bakteriologické vyšetření.
Léčba:
bývá dlouhodobá, a často ne příliš úspěšná.
Salmonelóza
Bakteriální infekce hlodavců přenosná na člověka, vyskytující se zřídka.
Příznaky: slabost, zažívací potíže, úhyn mláďat.
Léčba:
je problematická. K potvrzení nemoci je třeba provést bakteriologické vyšetření.
Tularemie
Bakteriální nákaza volně žijících hlodavců přenosná na člověka i na chovné králíky. Nemoc má rychlý průběh (7-10 dní a konec).
Výsledek: zduření mízních uzlin a sleziny, hnisavá ložiska v játrech.
Léčba:je problematická.
Záněty mléčné žlázy
Zánět může vzniknout poraněním mléčné žlázy např. mláďaty. K zanícení může dojít i při nedostatečném odsávání mléka mláďaty (mechanický zánět mléčné žlázy), s následnou možnou bakteriální infekcí.
Léčba:
je třeba zanícení ošetřit (odsátí mléka, chladivé obklady, antibiotika, odborníkem prováděná hormonální léčba).
Infekce vyvolané bakteriemi E.coli
Vyskytuje se u mláďat do stáří 1 týdne a pak v době kdy přestanou být kojena a začnou být závislá jen na jiné potravě. Příčinou je narušení střevní mikroflory a bujení E.coli.
Prevence:
vakcinace
Nemoc se projevuje střídavými průjmy a zácpami a je třeba vyšetřením odlišit od kokcidiózy.
Léčba:
s pomocí veterináře je možná.
Nekrotický zánět slepého střeva
Je vyvolán bakterií Clostridium perfringens. Nemoc má rychlý průběh který znemožňuje léčbu, ale vyskytuje se zřídka. U dospělých králíků jen vyjímečně, spíše u mláďat v době odstavu (vysoká pravděpodobnost úhynu). Nutno změnit krmnou dávku a okyselit vodu (1 dcl octa na 4 litry vody).
Léčba:
téměř žádný úspěch.
Plísně
Nejčastější je plíseň rodu Trichophyton (některé její druhy jsou přenosné na lidi).
Příznaky: některá místa na srsti vylysají v kruhovitém tvaru.
Prevence:vyvarovat se vlhkosti, přílišné prašnosti, kontaktu s nakaženými králíky.
Léčba:
antimykotika, vakcinace.
_____________
Konkrétní zkušenost s jedním typem plísně:
Ta plíseň vypadá úplně jako lupy, občas se udělá malinký stroupek. Přípravek na léčbu se jmenuje IMAVEROL. Dostali jsme koncentrát, který se ředí 1:50. Potírá se postižená oblast - hlavně hlava, uši, krk a část zad a kousek okolo. Napřed se potírá jednou denně každý třetí den (3x za sebou), pak jednou denně každý 7. den (3x za sebou).
Encefalitozoonóza
Příznaky: nechutenství, hubnutí, ztráta čilosti, poruchy nervové soustavy jako trvalé změny polohy hlavy, obrna končetin atd. Prevence: deratizace. S léčbou je to problematické.
Podrobnější článek o Encefalitozoonóze
Cysticercosis
Když se králíci pasou na místech kde byli venčeni psi (nebo jim tuto trávu doneseme natrhanou) mohou se nakazit tasemnicí. Králíka to vysiluje, dokonce může zemřít. Vývojová stádia tasemnic se sušením likvidují, takže určitou prevencí by mohlo být krmení senem.
Otlaky končetin
Mohou být způsobeny nevhodnou "podlahou" klece (třeba z drátů nebo pletiva). Na postižených místech vypadávají chlupy, králíka to místo bolí, časem se může otlak otevřít a hnisat. Z toho pak mohou vznikat další onemocnění (streptokokové infekce dýchacích cest). Otlaky je třeba ošetřit hojivou mastí, ránu vyčistit, odstranit příčinu otlaků.
Otlaky mohou vzniknout i jako důsledek nadváhy králíka. V případě otlaků může veterinář doporučit dávat méně zrnité směsi a přejít na nějakou dobu spíše na seno a zeleninu. Při větších otlacích aplikuje veterinář antibiotika. Je vhodné na dobu léčby dát do klece nějaký měkčí kobereček.
Poruchy metabolizmu
Mohou vzniknout podáváním granulí s vysokým číslem kyselosti tuků (ČKT). Může vést k degeneraci jater a k zánětům střev.
Nedostatek vitamínů a minerálů
Příznaky: ztráta lesklosti srsti, krvácivost, náchylnost k infekcím, zvýšení lomivosti srsti, poruchy zažívání. V krmivech někdy např. schází vitamin E a selen. Jak vitamíny doplnit? Například kombinovaný vitamínový přípravek Roboran H se může podávat i preventivně. Zvyšuje odolnost proti infekčním a jiným onemocněním, zlepšuje tělesnou kondici, podporuje správnou pigmentaci. Je vhodný k správnému průběhu březosti, k normálnímu růstu, lesku srsti. Dá se použít i při kožních chorobách (exémy, vypadávání srsti). Zamíchá se do krmiva, mléka nebo čaje. Když jej podáváme dlouhodobě, mohou zvířata začít trpět mírným nechutenstvím, po týdenním vysazení se však vše zpraví. Obsahuje: Vitamin A, D3, K3, E, B1, B2, B6, B12, Vitamin H (Biotin), Niacin, panthotenan vápenatý, chlorid chaolinu, uhličitan vápenatý ...
Nemoci močového měchýře a močové kameny
Počáteční příznaky: ztráta návyku chození na toaletu na obvyklé místo, kroucení se při močení, skočení na záchod a hned ven, mokro kolem genitálií či chronické podráždění kůže v okolí, polotuhá moč (připomínající zubní pastu), krev v moči (zjistí vyšetřením moči veterinář). Potvrzení diagnozy rozborem a kulturou moče. Léčba: močové kameny - operace, močový písek - odborné zavodnění, antibiotika, léky proti bolesti.
Podrobnější článek o nemocech močového měchýře
Spirochetóza králíků ( Spirochaetesis cuniculi)
Je to nakažlivé onemocnění s chronickým průběhem, projevující se charakteristickými změnami na pohlavních orgánech samců nebo samic. Zánětlivé změny se objevují i na kůži.Onemocnění bylo popsáno v roce 1912.
Původce onemocnění je Treponema paraluis-cuniculi. Je to jemný vláknitý mikrorganismus patřící do řádu Spirochaetalis. Morfologicky, ale i citlivostí k antibiotikům se velmi podobá původci syfilisu člověka Treponema pallidum. Králík se nakazí při páření. Sporadicky je možné se nakazit i porušenou kůží. Zdrojem infekce jsou nemocná zvířata. Původci se nacházejí na povrchu chorobných ložisek a v hlenu z pohlavních orgánů samic.Nemocné samice však mohou rodit zdravá mláďata. Inkubační doba se uvádí 20 - 70 dnů. Změny se lokalizují na pohlavních orgánech, v některých případech se zajišťují i na hlavě, kolem očí, uší a na jiných částech těla.Oblast genitálního aparátu je edematózně zduřelá. Někdy je zánět i na sliznici pochvy a penisu. Na těchto místech se objevují uzlíčky a povrchové vředy, které splývají a lehce krvácejí. Jsou často pokryté povlakem podobným hnisu. Vředy zasychají, tvoří se malé šupinky a ty se odlupují. V okolí změn vypadává srst. Při zjištění změn na pohlavních orgánech je třeba nemocné zvíře izolovat a léčit.
(Citace: Epitozootologie pro veterinární hygieniky, Doc. MVDr. František Treml, CSc., Prof. MVDr. Karel Hejlíček, DrSc. 1991)
Operace
Článek o hladovění od veterináře
.
Nemoce kojících samic, problémy z nedostatku vápníku
Méně aktivity, zrychlený dech, problémy s nadýmáním, třes. Problémy se zhoršují po krmení. Plynatost žaludku, někdy i střev, případně zácpa. Pokud moč prokáže zvýšený obsach ketolátek, králičice má nedostatek energie a při kojení čerpá ze zdrojů vlastního těla, nikoli z přijaté stravy. Energetickou nerovnováhu může vyrovnat injekce glukozy. Nemoc kojících samic Gastrická stáze (ochrnutí žaludku) může souviset s nedostatkem vápníku. Vhodné jsou injekce vápníku. V akutních případech může být nutné vyprázdnění žaludku žaludeční sondou. Příčinou některých potíží kojících samic, mohou být poruchy v metabolismu cukru a hořčíku. Také je možné podávat několik dnů glukokortikoidy. Je důležité začít s léčbou rychle.
Tady si přečtěte o těchto potížích jeden
příběh ze života.Trichofytóza králíků
V poslední době se stává trichofytóza závažným problémem v chovech králíků (i našich "pokojových") Onemocnění způsobuje velké ztráty v chovech, nejméně ovlivněním kvality kožešiny, narušením plemenářské práce, zpomalením vývoje a růstu nemocných zvířat a stejně důležitá je i skutečnost že nemoc je přenosná i na člověka !!!
Nejčastějším původcem trichofytózy je Trichophyton metagrophytes. Klinické projevy kožních změn se mohou vyskytovat na těle králíků všech věkových kategorií (místa se slepenými chlupy, drobné šupinaté ložiska, vypadávání srsti, alopetické kruhové ložiska různé velikosti pokrytá šupinami ). K léčbě trichofytózy se doporučuje mnoho přípravků k lokální aplikaci, jenž však výskyt onemocnění neutlumí a to kvůli všeobecně známé vysoké odolnosti dermatofytů na běžné léčivé i desinfekční prostředky.
Proto vakcínace králíků a jiných kožešinových zvířat proti trichofytóze vakcínou TRICHOPELEN je jediný účinný způsob prevence i léčby při tomto onemocnění.
TRICHOPELEN inj. sicc. ad us. vet.
Vakcína proti trichofytóze kožešinových zvířat
Dávka: Králici se vakcinují od věku 6ti týdnů, aplikace: i. m.
profylakticky: dvakrát 0,5 ml,
terapeuticky: dvakrát až třikrát 1 ml, interval mezi vakcinací a revakcinací je 8 - 12 dní.
Balení: 1 ml, 5x10 ml, 50ml
(Článek o trichofytoze přeložila JaninkaW)
Přisáté klíště
Klíšťata se zpravidla přisávají králíčkům na neosrstěná místa (na osrstěná se díky velmi husté srsti nemají šanci dostat až na kůži), např. na oční víčka, do uší, na hranu nosánku atp.
Prevence:
pomáhá přípravek Biokill (je šetrnější než Frontline - po olízání byly případy přiotrávení králíčků), který lze dostat u veterináře a v lékárnách. Dle návodu na obalu se stříká po celém těle do odhrnuté srsti.
Léčba:
v případě, že se klíště přeci jen přisálo, uchopte klíště co nejblíže pokožce speciální pinzetou (k dostání v lékárnách cca za 30 Kč). Díky přenosu nemoci jako např. boreliozy z infikovaného klíštěte na něj raději nesahejte holýma rukama, klíště nerozmačkávejte. Je riziko infikování se i přes neporaněnou kůži. Klíště pomalu vyviklávejte do stran, až se samo uvolní. Pokud to jde, namazejte ho ještě předem něčím mastným (máslem, kosmetickou vazelínou...) ale opatrně, aby se mastnota případně nedostala králíčkovi do očička nebo jinam, kde by způsobila akorát problémy. Ranku následně opatrně desinfikujte - např. peroxidem, jodovou tinkturou, ajatinem, betainem, alkoholem. Pokud se klíště podařilo přetrhnout, ranka s hlavičkou se často zanítí. Místo dobře desinfikujte, hlavička se většinou během několika dní sama odhojí. Místo přisátí ještě několik dnů pozorujte. Varovným příznakem je především otok, výrazné zčervenání, zvláště pokud skvrna uprostřed bledne. V těchto případech vyhledejte veterináře.
Podrobnější informace naleznete o
zde.